732 166 826 info@zj-domy.cz

Otázka tloušťky tepelné izolace

V dnešní době šetříme energie, kde se jen dá. A to platí samozřejmě i pro bydlení. Jedna z největších částek, kde se snažíme ušetřit je vytápění a energetická bilance budovy. Dříve lidé spotřebovávali na vytápění mnohem více energie, než je tomu dnes. Energie v té době nebyla tak vysokou finanční položkou a zároveň budovy nebyly tak komplexně zateplovány. Dnešní prioritou je podíl energií na vytápění snižovat a to zejména pro její cenový růst.

Dnes tedy můžeme u stávajících budov zateplit obálku budovy, čímž se sníží tepelné ztráty a pořídit úspornější zdroj tepla. U novostaveb jde tato volba ruku v ruce, myslí se tím, že čím více bude budova zateplena, tím menší bude mít tepelné ztráty a my budeme moci zvolit úspornější zdroj a více ušetřit. Bohužel tento proces zvyšování tepelné izolace nejde provádět do nekonečna, jelikož jak vidíte v grafech níže, tepelně izolační vlastnosti jakéhokoliv izolantu nejvíce zlepšují při jeho nižších tloušťkách a následně se už jeho vlastnosti zlepšují stále méně a méně.

V grafu č.1 vidíte křivku, která znázorňuje zlepšující se tepelně izolační vlastnosti obvodové stěny u dřevostaveb společnosti ZJ-DOMY. Jako hodnotící veličina je použit tzv. Součinitel prostupu tepla U a jeho jednotkou jsou W/m2K. Pro tento součinitel platí, že čím je nižší, tím nižší je prostup tepla danou konstrukcí a je daný stavebními normami (ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky). Ty určují vždy 2 hodnoty, jednu doporučenou a druhou požadovanou. Ty jsou v grafu zaneseny také. Tloušťkou izolace je myšlena pouze vnější tepelná izolace. Ve dřevomodulu už je počítáno se 60 mm tepelné izolace z minerálních vláken.


Graf č.1 – Vztah mezi součinitelem prostupu tepla k narůstající tloušťce externí tepelné izolace v obvodové stěně od společnosti ZJ-DOMY

Z grafu je vidět, že s narůstající tloušťkou tepelné izolace se její tepelně technické vlastnosti (v našem případě součinitel prostupu tepla) NEZVYŠUJÍ PŘÍMO ÚMĚRNĚ (nebo lineárně, chcete-li), ale křivka popisující tuto závislost má exponenciální vztah. Což znamená, že se zvyšující tloušťkou se součinitel prostupu tepla bude snižovat čím dál méně, až se nakonec stane křivka téměř vodorovnou s osou (skutečně vodorovnou se nikdy nestane). Z toho plyne, že se nám tepelně technické vlastnosti stěny zlepšují při zvyšování tlouštěk nižších řádů než tlouštěk řádů vyšších.

Mnohem markantněji je tato problematika s narůstající tloušťkou tepelné izolace budovy vidět na redukci ztráty tepla obálkou budovy (stěny, střecha, podlahy). Jak můžete vidět na grafu č.2, tepelné ztráty obálky budovy jsou maximálně redukovány přidáním prvních centimetrů izolace a s následným zvyšováním tloušťky tepelné izolace jsou tepelné ztráty redukovány mnohonásobně méně. To by znamenalo, že vlastně opravdu není potřeba izolace o vysokých tloušťkách, ale stačily by izolace v řádech jednotek centimetrů. To ovšem také není pravda a to je dané tím, že tepelné ztráty obálky budovy nejsou jediným kritériem při posuzování tloušťky tepelné izolace. Důležitá je taky vnitřní povrchová teplota posuzované obálky budovy, kde jde o zamezení vzniku kondenzace vodních par a následném růstu plísní čí jiného poškození obálky budovy.


Graf č.2 – Přibližný vztah mezi redukcí tepelné ztráty budovy a tloušťkou tepelné izolace (zdroj: http://www.dwyersspecialty.com/knowledge_mythrvalue.htm)

Rádi bychom se ještě zmínili o jedné problematice, týkající se tepelné izolace a to o stanovení tzv. optimální tloušťky izolace z hlediska pořizovacích nákladů (anglicky: Cost-effective thickness of thermal insulation). Je to bod, ve kterém se nám protne křivka znázorňující závislost mezi součinitelem prostupu tepla k tloušťce tepelné izolace s přímkou znázorňující vzrůstající pořizovací náklady tepelné izolace na 1 m2. Tato hodnota nám vychází někde kolem cca. 130 mm.

Společnost ZJ-DOMY používá pro externí zateplení tloušťku tepelné izolace 100 mm, k této hodnotě dále musíme připočítat dalších 60 mm tepelné izolace, které jsou vloženy uvnitř dřevomodulu a navíc jsou tepelně izolační vlastnosti stěny podpořeny vzduchovou mezerou o tl. 50 mm a stěnou dřevomodulu o tl. 20 mm. Při této skladbě stěny se dostáváme na hodnotu součinitele prostupu tepla 0,209 W/m2K. Tato hodnota s velkou rezervou přesahuje normově danou požadovanou hodnotu, která pro lehké obvodové stěny činí 0,3 W/m2K. Jenom pro informaci, součinitel tepla doporučený pro pasivní domy (pro obvodové stěny) se pohybuje od 0,12 do 0,18 W/m2K.

Jak z výše uvedeného patrno, domy společnosti ZJ-DOMY jsou nadstandardně opatřeny tepelnou izolací.